Wednesday, December 28, 2005
Memetika a evaluace
Memetika a memplex a evaluace
Evaluace
Evaluace jako příklad pro memetické rozdíly ve dvou memeticky rozdílných společnostech dle Axelrodova modelu SIM
Američani začali s evaluací, tedy s analytickým ohodnocením výkonu člověka při plnění úkolů někdy ve dvacátých letech minulého století, tedy někdy okolo roku 1925. Do Německa se tento úkon dostává velmi pomaloučku.
Po tzv. „sametové" revoluci v roce 1989, by lo nastartováno několik pokusů takovouto evaluaci provádět také. Tyto pokusy bleskurychle vymřely. Důvodem takovéhoto nastartování nějakého pokusu a jeho rychlé „úmrtí“ lze dle Axelrodova SIM modelu velice snadno vysvětlit.
Evaluace, jako taková je vlastně ve své podstatě pouze kulturní informace, ale kulturní informace, která vyvstala, vznikla na jistém základě, vyrostla na jistém a zcela určitém kulturně-myšlenkovém, tedy memetickém, podhoubí.
Když se tato kulturní informace dostala do Čech, pod dojmem, že vše ze západu je dobré, protože jiné než za komoušů, byly nastartovány pokusy, tuto americkou kulturní informaci implementovat do české společnosti:Rychlé úmrtí těchto pokusů, je zadruhé straně důkazem, že není možné implementovat libovolnou kulturní informaci z jedné společnosti do jiné společnosti. Za jisté memetické konstelace obou dvou společností to však možné je, za jiné konstelace je takováto implementace kulturní informace velmi komplikovaná či zcela nemožná. A toho je právě ilustrováno odúmrtím pokusů zavést evaluaci v Čechách brzo po roce 1989.
Pakliže se někdy v budoucnu skutečně evaluace v Čechách značně rozšíří dle amerického, velmi pragmatického vzoru, bude to možno vysvětlit minimálně dvěma způsoby. Jedno vysvětlení by bylo, že česká společnost dozrála, její myšlenkové, kulturně-informační podhoubí „dorostlo“ na požadovanou úroveň, a společnost je tedy schopno plně pochopit význam evaluace ve své podstatě a ne pouze na povrchu.
Toto povrchové „chápání“ kulturní informace z jiné společnosti, s jiným myšlenkovým podhoubím, tedy jiným společenským memplexem, se hlavně projevuje jako tupé kopírování nějakých povrchových , lehce kopírovatelných jevů, bez jakéhokoli hlubšího chápání podstaty této nové kulturní informace.
Příkladů pro tento nekvalitní, ale naprosto nevyhnutelný způsob přejímání kulturních informací z jiného společenského memplex máme v historii Česka v období od revoluce do dneška / konec roku 2005 / přímo obrovské množství. Budu se k tomuto problému neustále vracet a popisovat další příklady takovéhoto počínání.
Jestliže provedeme analýzu takovéhoto „odmítání“ jisté kulturní informace „cizí provenience“, na základě několika příkladů, a pak provedeme zevšeobecnění, dojdeme ke stejným závěrům jako Axelrod.
Odkaz na jeho model SIM je ZDE. Jen bych chtěl ještě podotknout a vyzdvihnout práci jiného britského profesora, Dereka Gatherera, který tento model ještě zdokonalil. Výše uvedený internetový odkaz je odkazem na pojednání napsané právě Derekem Gathererem v internetu, kde popisuje Axelrodům model a i jak on sám tento model rozpracoval.
Ten model vysvětluje, proč se někdy některé společnosti nemohou „domluvit“, proč si nerozumí. Důvodem je jejich totálně odlišný společenský memplex, naprosto rozdílné soubory kulturních informací, a proto jedna společnost není schopna pochopit myšlenku vyprodukovanou v jiné společnosti, protože ji chybí ono myšlenkové podhoubí nutné k pochopení té dané myšlenky.
A to se děje ještě dnes, kdy mnoho myšlenek pocházejících ze „západu“ nenachází správnou odezvu v české společnosti.
Evaluace
Evaluace jako příklad pro memetické rozdíly ve dvou memeticky rozdílných společnostech dle Axelrodova modelu SIM
Američani začali s evaluací, tedy s analytickým ohodnocením výkonu člověka při plnění úkolů někdy ve dvacátých letech minulého století, tedy někdy okolo roku 1925. Do Německa se tento úkon dostává velmi pomaloučku.
Po tzv. „sametové" revoluci v roce 1989, by lo nastartováno několik pokusů takovouto evaluaci provádět také. Tyto pokusy bleskurychle vymřely. Důvodem takovéhoto nastartování nějakého pokusu a jeho rychlé „úmrtí“ lze dle Axelrodova SIM modelu velice snadno vysvětlit.
Evaluace, jako taková je vlastně ve své podstatě pouze kulturní informace, ale kulturní informace, která vyvstala, vznikla na jistém základě, vyrostla na jistém a zcela určitém kulturně-myšlenkovém, tedy memetickém, podhoubí.
Když se tato kulturní informace dostala do Čech, pod dojmem, že vše ze západu je dobré, protože jiné než za komoušů, byly nastartovány pokusy, tuto americkou kulturní informaci implementovat do české společnosti:Rychlé úmrtí těchto pokusů, je zadruhé straně důkazem, že není možné implementovat libovolnou kulturní informaci z jedné společnosti do jiné společnosti. Za jisté memetické konstelace obou dvou společností to však možné je, za jiné konstelace je takováto implementace kulturní informace velmi komplikovaná či zcela nemožná. A toho je právě ilustrováno odúmrtím pokusů zavést evaluaci v Čechách brzo po roce 1989.
Pakliže se někdy v budoucnu skutečně evaluace v Čechách značně rozšíří dle amerického, velmi pragmatického vzoru, bude to možno vysvětlit minimálně dvěma způsoby. Jedno vysvětlení by bylo, že česká společnost dozrála, její myšlenkové, kulturně-informační podhoubí „dorostlo“ na požadovanou úroveň, a společnost je tedy schopno plně pochopit význam evaluace ve své podstatě a ne pouze na povrchu.
Toto povrchové „chápání“ kulturní informace z jiné společnosti, s jiným myšlenkovým podhoubím, tedy jiným společenským memplexem, se hlavně projevuje jako tupé kopírování nějakých povrchových , lehce kopírovatelných jevů, bez jakéhokoli hlubšího chápání podstaty této nové kulturní informace.
Příkladů pro tento nekvalitní, ale naprosto nevyhnutelný způsob přejímání kulturních informací z jiného společenského memplex máme v historii Česka v období od revoluce do dneška / konec roku 2005 / přímo obrovské množství. Budu se k tomuto problému neustále vracet a popisovat další příklady takovéhoto počínání.
Jestliže provedeme analýzu takovéhoto „odmítání“ jisté kulturní informace „cizí provenience“, na základě několika příkladů, a pak provedeme zevšeobecnění, dojdeme ke stejným závěrům jako Axelrod.
Odkaz na jeho model SIM je ZDE. Jen bych chtěl ještě podotknout a vyzdvihnout práci jiného britského profesora, Dereka Gatherera, který tento model ještě zdokonalil. Výše uvedený internetový odkaz je odkazem na pojednání napsané právě Derekem Gathererem v internetu, kde popisuje Axelrodům model a i jak on sám tento model rozpracoval.
Ten model vysvětluje, proč se někdy některé společnosti nemohou „domluvit“, proč si nerozumí. Důvodem je jejich totálně odlišný společenský memplex, naprosto rozdílné soubory kulturních informací, a proto jedna společnost není schopna pochopit myšlenku vyprodukovanou v jiné společnosti, protože ji chybí ono myšlenkové podhoubí nutné k pochopení té dané myšlenky.
A to se děje ještě dnes, kdy mnoho myšlenek pocházejících ze „západu“ nenachází správnou odezvu v české společnosti.
# posted by Dalibor @ 9:37 AM 
