Thursday, December 15, 2005
Memetika a mozek
Příběh o ulhaném mozku
Několik profesorů, kteří se zabývají studiem mozku, dělali pokusy na živých lidech s obnaženým mozkem. Nemusíte se bát, za prvé mozek nemá receptory bolesti a tudíž ho žádný dotek nebolí, a za druhé s takovéto pokusy dělají pouze na lidech, kteří měli nějakou složitou operaci mozku, např. a těžkém poranění hlavy jako po nějaké těžké autonehodě, nebo po nějakém těžkém pracovním úraze hlavy či po operaci nádorů atp. Jsou tedy takovéto pokusy normální a nebolestivé, ale přesto operatéři a celý tým se chová velmi opatrně.
Při jednom takovémto pokus na jedné ženě dráždili profesoři elektrickou sondou různá centra mozku této ženy. Když podráždili centrum smíchu, pacientka se začala nahlas smát. Když se jí zeptali, proč se směje, odpověděla, že proto, že oni kolem ní tak hloupě stojí.
Tato odpověď lze analyzovat následujícím způsobem: Mozek věděl, že se smál.Mozek věděl, že je ptán na důvod toho smíchu a tak hledal logickou odpověď, protože mozek ví, že každá akce má nějaký důvod. Mozek také ví, že odpověď musí přijít poměrně rychle a protože nemůže najít žádný rozumný důvod, který by vysvětloval hlasitý smích, ke kterému dal mozek povel, musí si mozek nějakou odpověď vymyslet. Tato vymyšlená odpověď musí samotnému mozku připadat logická pro případ, že by ji musel zdůvodňovat.
Žena odpověděla,:“Protože tady tak okolo mě hloupě stojíte.“ Tato odpověď je typicky ženská a je velkou otázkou, jakou odpověď by dal mužský mozek, tedy jestli by v této téměř bezvýchodné situaci volil ženskou odpověď či jinou, více chlapskou. Každopádně je vidět, že mozek dokáže obelhat i sám sebe.
Tento příběh se skutečně stal a četl jsem to v jednom speciálním časopise na téma mozek. Poučení z tohoto případu by mohlo být, že my lidé lžeme i když to nevíme, protože nám jistá odpověď přijde zdánlivě nejlogičtější.
Na vysvětlenou přidám historku, kterou jsem zažil na vlastní kůži docela nedávno. Řediteli jedné školy jsem nabízel že pro jeho žáky seženu praxi v Německu. Velmi dlouho ředitel odmítal, až jsem se pak jednoho dne dozvěděl, že podepsal spolupráci s jinou německou školou, a to přesto, že mi neustále tvrdil, že si to nepřeje. Když jsme se ho na to ptal, velmi se vykrucoval, že k tomu byl vlastně přemluven, že s tím ale vůbec nesouhlasí atd. Nakonec našeho rozhovoru, mi pak řekl, a to téměř doslova asi toto:“ Pane inženýre, kdybyste vy přišel s takovouto aktivitou, tak bych to přivítal.“
Já úplně zkoprněl, protože jsem takovýto nesmysl nečekal. Podíváme-li se však na tuto celou situaci z hlediska memetiky, bude nám rychle hodně jasné, proč ředitel toto řekl.
Je to jako s tím mozkem té operované ženy, pan ředitel, chtěl být hodný a nějak urovnat zcela zjevně narušené vztahy mezi mnou a jím, protože mně říkal, že žádnou spolupráci s němci nechce a pak ji udělal, jakoby za mými zády. Z toho byl na rozpacích, cítil se přistižen při činu neférovosti a snažil se to nějak „srovnat a uklidnit“ a tak volil větu, kde mi říká jak dobré by bylo, kdybych něco takového zorganizoval já, jenomže přitom pozapomněl, že jsem byl takto aktivní již před tím a velmi dlouho. Takže jeho mozek jakoby lhal.
Vzhledem k tomu, že mozek pana ředitele nebyl drážděn elektrodami, lze pouze dovodit, že mozek pana ředitele vykazuje nesmírně nedostatky v logice, především neschopnost vzít v potaz několik aspektů najednou. Tedy skutečnost, že má potřebu se nějak omluvit a vytvořit dobrým slovem opět dobrou náladu a dobrý vztah, a skutečnost, že jsme mu spolupráci s němci nabízel již dávno.
Budete-li velmi pozorně pozorovat výroky a chování lidí ve svém okolí, jistě si všimnete i jiných forem „ulhaných mozků“.
Několik profesorů, kteří se zabývají studiem mozku, dělali pokusy na živých lidech s obnaženým mozkem. Nemusíte se bát, za prvé mozek nemá receptory bolesti a tudíž ho žádný dotek nebolí, a za druhé s takovéto pokusy dělají pouze na lidech, kteří měli nějakou složitou operaci mozku, např. a těžkém poranění hlavy jako po nějaké těžké autonehodě, nebo po nějakém těžkém pracovním úraze hlavy či po operaci nádorů atp. Jsou tedy takovéto pokusy normální a nebolestivé, ale přesto operatéři a celý tým se chová velmi opatrně.
Při jednom takovémto pokus na jedné ženě dráždili profesoři elektrickou sondou různá centra mozku této ženy. Když podráždili centrum smíchu, pacientka se začala nahlas smát. Když se jí zeptali, proč se směje, odpověděla, že proto, že oni kolem ní tak hloupě stojí.
Tato odpověď lze analyzovat následujícím způsobem: Mozek věděl, že se smál.Mozek věděl, že je ptán na důvod toho smíchu a tak hledal logickou odpověď, protože mozek ví, že každá akce má nějaký důvod. Mozek také ví, že odpověď musí přijít poměrně rychle a protože nemůže najít žádný rozumný důvod, který by vysvětloval hlasitý smích, ke kterému dal mozek povel, musí si mozek nějakou odpověď vymyslet. Tato vymyšlená odpověď musí samotnému mozku připadat logická pro případ, že by ji musel zdůvodňovat.
Žena odpověděla,:“Protože tady tak okolo mě hloupě stojíte.“ Tato odpověď je typicky ženská a je velkou otázkou, jakou odpověď by dal mužský mozek, tedy jestli by v této téměř bezvýchodné situaci volil ženskou odpověď či jinou, více chlapskou. Každopádně je vidět, že mozek dokáže obelhat i sám sebe.
Tento příběh se skutečně stal a četl jsem to v jednom speciálním časopise na téma mozek. Poučení z tohoto případu by mohlo být, že my lidé lžeme i když to nevíme, protože nám jistá odpověď přijde zdánlivě nejlogičtější.
Na vysvětlenou přidám historku, kterou jsem zažil na vlastní kůži docela nedávno. Řediteli jedné školy jsem nabízel že pro jeho žáky seženu praxi v Německu. Velmi dlouho ředitel odmítal, až jsem se pak jednoho dne dozvěděl, že podepsal spolupráci s jinou německou školou, a to přesto, že mi neustále tvrdil, že si to nepřeje. Když jsme se ho na to ptal, velmi se vykrucoval, že k tomu byl vlastně přemluven, že s tím ale vůbec nesouhlasí atd. Nakonec našeho rozhovoru, mi pak řekl, a to téměř doslova asi toto:“ Pane inženýre, kdybyste vy přišel s takovouto aktivitou, tak bych to přivítal.“
Já úplně zkoprněl, protože jsem takovýto nesmysl nečekal. Podíváme-li se však na tuto celou situaci z hlediska memetiky, bude nám rychle hodně jasné, proč ředitel toto řekl.
Je to jako s tím mozkem té operované ženy, pan ředitel, chtěl být hodný a nějak urovnat zcela zjevně narušené vztahy mezi mnou a jím, protože mně říkal, že žádnou spolupráci s němci nechce a pak ji udělal, jakoby za mými zády. Z toho byl na rozpacích, cítil se přistižen při činu neférovosti a snažil se to nějak „srovnat a uklidnit“ a tak volil větu, kde mi říká jak dobré by bylo, kdybych něco takového zorganizoval já, jenomže přitom pozapomněl, že jsem byl takto aktivní již před tím a velmi dlouho. Takže jeho mozek jakoby lhal.
Vzhledem k tomu, že mozek pana ředitele nebyl drážděn elektrodami, lze pouze dovodit, že mozek pana ředitele vykazuje nesmírně nedostatky v logice, především neschopnost vzít v potaz několik aspektů najednou. Tedy skutečnost, že má potřebu se nějak omluvit a vytvořit dobrým slovem opět dobrou náladu a dobrý vztah, a skutečnost, že jsme mu spolupráci s němci nabízel již dávno.
Budete-li velmi pozorně pozorovat výroky a chování lidí ve svém okolí, jistě si všimnete i jiných forem „ulhaných mozků“.
# posted by Dalibor @ 10:23 AM 
