Thursday, December 15, 2005
MEMETIKA pokračování 2
Model memetiky dvou společností Axelroda a Gatherera
Protože je memetika velmi mladá věda, míně než 30 let, a protože některé informace nutné pro další pokrok v memetice zatím nemáme, protože je další vědy ještě samy neobjevily, máme dost často problémy s nejrůznějšími jevy. V současné době nelze zatím memetiku brát jako matematiku, kde jasně jedna a jedna jsou dvě, ale musíme hodně dobře pozorovat okolí a analyzovat jevy kolem nás a pokusit se dělat pak fundované úvahy a závěry o memetických jevech a vztazích.
Stejným způsobem, a v současné době žádným jiným, lze memetiku vysvětlovat v jejím celém spektru. Toto spektrum obsahuje, evoluci v celé své šíři, tedy i fakt, že my, lidé, jsme nevznikli z ničeho nic, ale děsivě dlouhým biologickým vývojem, a pravděpodobně i takto jednou zanikneme jako druh. Další vědy, které mohou napomoci chápání memetiky, jsou v podstatě všechny vědy, které se nějak zabývají mozkovou činností, tedy mozku člověka, ale i mozků nejrůznějších druhů živočichů, jako je biologie, zoologie, sociologie lidská i studium sociálního chování živočichů, psychologie, neurologie, lingvistika, semiotika, ekonomie a mnoho dalších.
Budu si vybírat jednotlivé myšlenky o memetice, napsané věhlasnými autory, téměř výlučně zahraničními vysokoškolskými profesory, a pokusím se je komentovat a osvětlit i příhodách, které si buďto pro vysvětlení vymyslím, nebo na příhodách, které jsem sám zažil, viděl, či na takových , které mi byly vyprávěny někým jiným nebo které jsem četl.
Jedním vynikajícím modelem praktického využití memetiky je Axelrodům model SIM, později rozpracovaný Derekem Gathererem. Tento model, který lze najít ZDE , ( POZOR text je v angličtině ) se zabývá rozdíly mezi dvěma společnostmi, a proč některé společnosti si mohou rozumět a některé ne.
První model, ten Axelrodův, je velmi názorný a lehce k pochopení. Druhý model, ten Gathererův je mnohem složitější , a znázorňuje mnoho úrovní a směrů, kterými se memy šíří: mezi vrstevníky, z jedné generace na druhou atp.
Tento model je perfektní vysvětlení pro skutečnost, že někteří lidé žijící v různých společnostech si často vůbec nerozumí. No, nemohou, a nemohou za to. Je to dáno skladbou memů v jejich mozku. Této skladbě či souboru memů se říká memplex a nebo meme pool, což je přibližně to samé.
Tyto rozdíly jsou dány nejen životem v jiném prostředí, ale i evolučně jinou skladbou genetickou a memetickou, např. jako třeba při pozorování rozdílů mezi muži a ženami, chlapci a dívkami.
V době dospívání tvrdí o sobě navzájem někteří dospívající, že příslušník opačného pohlaví je hloupý, případně použijí i ostřejší slovo, či naopak dle výchovy, které se jim dostalo, se vyjádří velice decentně. Podstatou takovýchto výroků je následující logický řetězec myšlenek:
Chlapec řekne něco, co je pro něj velmi důležité, což ale vůbec není důležité pro dívku. Dívka o tom přemýšlí a nemůže najít rozumné vysvětlení či pochopení toho, co řekl chlapec. Když tedy tato chlapecká myšlenka dívku vůbec neosloví, usoudí dívka, že ona chlapecká myšlenka je špatná. Podle jednoduché logiky, že je-li špatná myšlenka, musí být špatný i autor myšlenky, prohlásí chlapce za hlupáka.
Pochopitelně tento řetězec logických kroků funguje i obráceně, kdy něco řekne dívka a chlapec tomu nerozumí, a dojde pak ke stejnému názoru, že dívka je hloupá. A teď si představme ekonoma ze západu, který po převratu v Čechách objasňoval základy ekonomie a politiky. Tento člověk byl naprosto nepochopen a označen za hlupáka. A to jen proto, že mu Češi nerozuměli. A rozumět mu nemohli, protože myšlenky z rozvinuté ekonomie se neslučují s myšlením nerozvinuté ekonomie.
Jednoduše řečeno je to tak, že lidé žijící a pracující v jisté společnosti, třeba jako stavební dělník na venkově, si nemůže rozumět s člověkem pracujícím jako vysokoškolský profesor na univerzitě ve velkoměstě. Tito dva lidé mají jiný mimetický základ, jiný memplex, a proto si některé myšlenky nemohou předat. Jediné co může trochu fungovat, je , když profesor bude velmi postupně a velmi zjednodušeně vysvětlovat, a pokud onen stavební dělník bude dost chytrý na to , aby profesora poslouchal.
Není to nic jiného než to, co jinými slovy řekl již Amos Komenský. Jeho Škola hrou a postup od jednoduchého ke složitějšímu přesně vyjadřuje nutnost vytvářet memetický základ, memplex tak, aby další mem byl přijat a ne odmítnut.
Protože je memetika velmi mladá věda, míně než 30 let, a protože některé informace nutné pro další pokrok v memetice zatím nemáme, protože je další vědy ještě samy neobjevily, máme dost často problémy s nejrůznějšími jevy. V současné době nelze zatím memetiku brát jako matematiku, kde jasně jedna a jedna jsou dvě, ale musíme hodně dobře pozorovat okolí a analyzovat jevy kolem nás a pokusit se dělat pak fundované úvahy a závěry o memetických jevech a vztazích.
Stejným způsobem, a v současné době žádným jiným, lze memetiku vysvětlovat v jejím celém spektru. Toto spektrum obsahuje, evoluci v celé své šíři, tedy i fakt, že my, lidé, jsme nevznikli z ničeho nic, ale děsivě dlouhým biologickým vývojem, a pravděpodobně i takto jednou zanikneme jako druh. Další vědy, které mohou napomoci chápání memetiky, jsou v podstatě všechny vědy, které se nějak zabývají mozkovou činností, tedy mozku člověka, ale i mozků nejrůznějších druhů živočichů, jako je biologie, zoologie, sociologie lidská i studium sociálního chování živočichů, psychologie, neurologie, lingvistika, semiotika, ekonomie a mnoho dalších.
Budu si vybírat jednotlivé myšlenky o memetice, napsané věhlasnými autory, téměř výlučně zahraničními vysokoškolskými profesory, a pokusím se je komentovat a osvětlit i příhodách, které si buďto pro vysvětlení vymyslím, nebo na příhodách, které jsem sám zažil, viděl, či na takových , které mi byly vyprávěny někým jiným nebo které jsem četl.
Jedním vynikajícím modelem praktického využití memetiky je Axelrodům model SIM, později rozpracovaný Derekem Gathererem. Tento model, který lze najít ZDE , ( POZOR text je v angličtině ) se zabývá rozdíly mezi dvěma společnostmi, a proč některé společnosti si mohou rozumět a některé ne.
První model, ten Axelrodův, je velmi názorný a lehce k pochopení. Druhý model, ten Gathererův je mnohem složitější , a znázorňuje mnoho úrovní a směrů, kterými se memy šíří: mezi vrstevníky, z jedné generace na druhou atp.
Tento model je perfektní vysvětlení pro skutečnost, že někteří lidé žijící v různých společnostech si často vůbec nerozumí. No, nemohou, a nemohou za to. Je to dáno skladbou memů v jejich mozku. Této skladbě či souboru memů se říká memplex a nebo meme pool, což je přibližně to samé.
Tyto rozdíly jsou dány nejen životem v jiném prostředí, ale i evolučně jinou skladbou genetickou a memetickou, např. jako třeba při pozorování rozdílů mezi muži a ženami, chlapci a dívkami.
V době dospívání tvrdí o sobě navzájem někteří dospívající, že příslušník opačného pohlaví je hloupý, případně použijí i ostřejší slovo, či naopak dle výchovy, které se jim dostalo, se vyjádří velice decentně. Podstatou takovýchto výroků je následující logický řetězec myšlenek:
Chlapec řekne něco, co je pro něj velmi důležité, což ale vůbec není důležité pro dívku. Dívka o tom přemýšlí a nemůže najít rozumné vysvětlení či pochopení toho, co řekl chlapec. Když tedy tato chlapecká myšlenka dívku vůbec neosloví, usoudí dívka, že ona chlapecká myšlenka je špatná. Podle jednoduché logiky, že je-li špatná myšlenka, musí být špatný i autor myšlenky, prohlásí chlapce za hlupáka.
Pochopitelně tento řetězec logických kroků funguje i obráceně, kdy něco řekne dívka a chlapec tomu nerozumí, a dojde pak ke stejnému názoru, že dívka je hloupá. A teď si představme ekonoma ze západu, který po převratu v Čechách objasňoval základy ekonomie a politiky. Tento člověk byl naprosto nepochopen a označen za hlupáka. A to jen proto, že mu Češi nerozuměli. A rozumět mu nemohli, protože myšlenky z rozvinuté ekonomie se neslučují s myšlením nerozvinuté ekonomie.
Jednoduše řečeno je to tak, že lidé žijící a pracující v jisté společnosti, třeba jako stavební dělník na venkově, si nemůže rozumět s člověkem pracujícím jako vysokoškolský profesor na univerzitě ve velkoměstě. Tito dva lidé mají jiný mimetický základ, jiný memplex, a proto si některé myšlenky nemohou předat. Jediné co může trochu fungovat, je , když profesor bude velmi postupně a velmi zjednodušeně vysvětlovat, a pokud onen stavební dělník bude dost chytrý na to , aby profesora poslouchal.
Není to nic jiného než to, co jinými slovy řekl již Amos Komenský. Jeho Škola hrou a postup od jednoduchého ke složitějšímu přesně vyjadřuje nutnost vytvářet memetický základ, memplex tak, aby další mem byl přijat a ne odmítnut.
# posted by Dalibor @ 10:18 AM 
