Friday, March 31, 2006
Další zdrcujíci případy z českého školství
Primitivizmus ředitelů českých škol 2
Případ druhý a třetí
Případ druhý - jak se zbavit dobrých spolupracovníků
Příběh číslo dvě je velmi krátký, přesto pěkně ilustruje českou realitu. Musím jen zde dodat, že tento příběh mi byl vyprávěn, sám jsme ho nezažil, ale vezmu-li do úvahy okolnosti, myslím, že se takto či velmi podobně mohl odehrát.
Jednoho dne byla na škole ministerská kontrola a šla i kontrolovat výuku do třídy. Po skončení výuky byla učitelka pozvána do ředitelny, kde ministerští úředníci učitelku pochválili za moderní způsob výuky.
Jakmile kontrola odjela, byla tatáž učitelka znovu povolána do ředitelny, kde ji bylo poněkud silně vysvětleno, že na škole daného pana ředitele se žádné novoty nebudou zavádět. V červnu tato učitelka, pochválená ministerskými úředníky, obdržela papíry o ukončení pracovního poměru.
Ponaučení z tohoto příběhu je jednoduché. Popisuje způsob, jak si neschopný ředitel drží od těla schopné lidi. Ví totiž velmi dobře, jak je těžké pro hňupa velet a poroučet chytrákům. Musí si proto kolem sebe nahromadit značné množství ještě větších hňupů.
Příběh třetí - jak nedat dětem šanci
Na několika školách jsem zažil jeden velmi zvláštní fenomenon. Ředitelé z tuposti a závisti a pohodlnosti nedají dětem šanci na pořádnou výuku. Na jedné škole je zvykem, že dítě, které několik let chodilo na ZŠ na jeden jazyk, třeba na němčinu, na střední škole dostane namátkou jazyk jiný, třeba angličtinu. Někdy se vedení školy trefí a dítě dostane „svůj“ jazyk. Takže nakonec neumí dítě žádný jazyk pořádně. Ať žije ničení české mládeže.
Na jiné škole jsem zažil, jak ředitel nepouštěl žáky na zahraniční praxi, protože říkal, že není jazyková škola ale škola jiná, a že pokud studenti chtějí chodit na jazyky, mají jít na jazykovou školu.
Je skutečně neuvěřitelné, jak neomezená je omezenost a tupost a zloba a neschopnost, některých komunistických panáčků, kteří se podvody a machinacemi dostali na ředitelská místa, na kterých jen čekají na svůj naprosto nezasloužený vysoký ředitelský důchod. Není ale divu. Jsou to tělem a duší čeští komunisté, lidé, kteří nikdy nepochopili život a nikdy nepochopí, nemají na to. A nemají na to ani jejich děti a děti jejich dětí na to taky nikdy mít nebudou.
Memetika nám ukazuje jak se memy předávají z jedné generace na druhou. V tomto případě se bude jedna to předávání špatných myšlenkových pochodů z komunistických mozečků v jejich rodinách na jejich děti a vnuky. Proto také není ani nejmenší šance, že by v Čechách mohlo dojít k nějakému podstatnému zlepšení za příštích 75 let.
Takže milý daňový poplatníci, pěkně plaťte ředitelům jejich platy a důchody, a to s úsměvem a díky za zkažený život vašich dětí. Hlavu vzhůru, bude to tu stejné ještě dlouho, nemusíte nikomu závidět možnost zlepšení.
Případ druhý a třetí
Případ druhý - jak se zbavit dobrých spolupracovníků
Příběh číslo dvě je velmi krátký, přesto pěkně ilustruje českou realitu. Musím jen zde dodat, že tento příběh mi byl vyprávěn, sám jsme ho nezažil, ale vezmu-li do úvahy okolnosti, myslím, že se takto či velmi podobně mohl odehrát.
Jednoho dne byla na škole ministerská kontrola a šla i kontrolovat výuku do třídy. Po skončení výuky byla učitelka pozvána do ředitelny, kde ministerští úředníci učitelku pochválili za moderní způsob výuky.
Jakmile kontrola odjela, byla tatáž učitelka znovu povolána do ředitelny, kde ji bylo poněkud silně vysvětleno, že na škole daného pana ředitele se žádné novoty nebudou zavádět. V červnu tato učitelka, pochválená ministerskými úředníky, obdržela papíry o ukončení pracovního poměru.
Ponaučení z tohoto příběhu je jednoduché. Popisuje způsob, jak si neschopný ředitel drží od těla schopné lidi. Ví totiž velmi dobře, jak je těžké pro hňupa velet a poroučet chytrákům. Musí si proto kolem sebe nahromadit značné množství ještě větších hňupů.
Příběh třetí - jak nedat dětem šanci
Na několika školách jsem zažil jeden velmi zvláštní fenomenon. Ředitelé z tuposti a závisti a pohodlnosti nedají dětem šanci na pořádnou výuku. Na jedné škole je zvykem, že dítě, které několik let chodilo na ZŠ na jeden jazyk, třeba na němčinu, na střední škole dostane namátkou jazyk jiný, třeba angličtinu. Někdy se vedení školy trefí a dítě dostane „svůj“ jazyk. Takže nakonec neumí dítě žádný jazyk pořádně. Ať žije ničení české mládeže.
Na jiné škole jsem zažil, jak ředitel nepouštěl žáky na zahraniční praxi, protože říkal, že není jazyková škola ale škola jiná, a že pokud studenti chtějí chodit na jazyky, mají jít na jazykovou školu.
Je skutečně neuvěřitelné, jak neomezená je omezenost a tupost a zloba a neschopnost, některých komunistických panáčků, kteří se podvody a machinacemi dostali na ředitelská místa, na kterých jen čekají na svůj naprosto nezasloužený vysoký ředitelský důchod. Není ale divu. Jsou to tělem a duší čeští komunisté, lidé, kteří nikdy nepochopili život a nikdy nepochopí, nemají na to. A nemají na to ani jejich děti a děti jejich dětí na to taky nikdy mít nebudou.
Memetika nám ukazuje jak se memy předávají z jedné generace na druhou. V tomto případě se bude jedna to předávání špatných myšlenkových pochodů z komunistických mozečků v jejich rodinách na jejich děti a vnuky. Proto také není ani nejmenší šance, že by v Čechách mohlo dojít k nějakému podstatnému zlepšení za příštích 75 let.
Takže milý daňový poplatníci, pěkně plaťte ředitelům jejich platy a důchody, a to s úsměvem a díky za zkažený život vašich dětí. Hlavu vzhůru, bude to tu stejné ještě dlouho, nemusíte nikomu závidět možnost zlepšení.
# posted by Dalibor @ 2:51 PM 
